- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

>> Blog in English - Here <<


Navštiv mého mazlíčka - ZDE

Chceš spřátelit?? - ZDE

Reklamy - ZDE

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

I must cry, because I will never see you again..

1. listopadu 2013 v 19:34 | Misella |  Tok myšlenek
↓↓ písničku si pusť ke článku ↓↓
Je pozdě a já se snažím smolit článek..

Je mi smutno, tečou mi slzy, chce se mi řvát, chci si rvát vlasy.. Emoce a pocity, které se mi ze dne na den změní a to jen kvůli jednou důvodu. Vzpomínam na milované lidi, kteří mě zanechaly na tomhle světě a sami odešli navždy pryč. Někdy mi chybí tak, že je to až nesnesitelné..

Pro mě jsou dušičky jedna velká rána do srdce. Je to den, který mě znovu donutí brečet. Znovu mě vzpomínka bodá do srdce. Znovu krvácím..

Vzpomínám na dědečka. Je to už dlouhých 7 let, kdy jsem ho naposledy viděla. Zemřel tak rychle a já ani netušila, že je nemocný. Rodiče mi tehdy neřekli, že má rakovinu a já si myslela, že byl poze unavený. Pořád vidím jeho pohled, když mě houpával na koleni. Ten jeho klidný výraz, když jsem mu vyprávěla různé historky. Jeho úsměv, který mi připomínal skřítka (míval velké uši a mezeru mezi zuby). Jeho radost, když přišel z burzy a sebou přinesl nové zvířátko. Babička mu za to vždy vynadala, ale potom jí to ani nevadilo. Byly časy, kdy kupoval: králíky, prasata, kozy, psi, kočky a jednou koupil býka (ten ale nebyl dostatečně přivázaný a zbořil babičce skleník). Pamatuji si i na dobu, kdy jsem chodila za mámou a prosila jí o to, abychom šly překvapit dědu do práce. Neustále jsem mu kreslila obrázky a on mě vždycky tak chválil. Byla jsem na sebe tak hrdá..

Jak tak přemýšlím, nemohu si vzpomenout, jak voněl a jaký míval hlas. Nemůžu si vzpomenout ani na to, jaké byly jeho zlozvyky. Příjde mi, že jsem ho ani pořádně neznala..



A aby toho nebylo málo, minulý rok mě navždy zmizela z očí i babička. Opustila mě ze stejného důvodu jako děda a to kvůli hnusné rakovině. Opustila nás v den, kdy měla mít svoje další narozeniny. Měla jsem pro ni dárek. Vzpomínám, jak jsem ho nesla na pohřbu a chtěla ho hodit do hrobu, ale máma mi to zakázala.. Takže mi vlastně nezůstal nikdo z mamčiny strany. Oba pro mě moc znamenaly a oba jsem navždy ztratila. Tedy aspoň fyzicky, myslet na ně budu pořád..


Tímto bych jim chtěla vyřídit vzkaz:
Babi, dědo moc mi chybíte. Mrzí mě, že jsem s vámi pořádně nerozloučila a mrzí mě i to, že jsem nemohla nic udělat pro to, aby ste tu se mnou teď byli. Vím, že už nikdy nic mi vás nevrátí..
Nikdy nezapomenu, co jste pro mě udělali..




Misella
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 7. listopadu 2013 v 22:47 | Reagovat

Krásně napsané :'( Já mám to štěstí, že ať z naší rodiny zemřel kdokoli, nepamatuji si to a moji prarodiče jsou stále mezi námi.
Vzpomínám jen na toho nejúžasnějšího pejska, který včera umřel ;/

2 osobnivesmir osobnivesmir | Web | 9. listopadu 2013 v 20:45 | Reagovat

Poslechla jsem si tu písničku. Slyšela jsem jí poprvé. Je úžasná!

3 L. L. | Web | 17. listopadu 2013 v 14:41 | Reagovat

Takový ten silný článek... :/ Takových se moc nevidí, přiznám se, že mi nešla ta písnička pustit a v hloubi duše jsem byla ráda, protože jsem věděla jak asi bude znít a co ve mě vyvolá... Ale četla jsem článek a najednou se spustila... Už tak dost silný článek a ještě k tomu tak melodicky silná písnička??? :) To je na odpal. :D Možná bych to brala víc v pohodě, kdybych měla jinou náladu, ale jsem dnes nějaká "pochmurná" a tak to na mě neskutečně zapůsobilo. <3 Každopádně úžasný článek, hrozně moc. :') Docela je mi líto, že si ho nepřečetlo víc lidí... :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama